Znova na hradě

8. října 2014 v 23:43 |  3. ročník
Jsem tu, na hradě. Nevím, jak jsem si mohla nevšimnout, že už končí prázdniny. Ale ano, je to přesně tak, jak píšu. Prostě jsem si nevšimla, že je konec prázdnin. Mamka si toho nevšimla, Vitty také ne. Jediná babička, která bydlí nedaleko nás, mě na to upozornila. Jinak bych si asi prázdniny prodloužila o další měsíc. Teď mám ovšem takový problém. Musím si udělat zkoušky ze druháku a nevím, jestli to stihnu. Další věc je, že jsem nikdy nechodila na bylinky, i když už jsem si něco vypěstovala. Ale to nemůže být nic těžkého, ne? Ale zkrátka nemám nic z teorie, stejně jako ze spousty dalších předmětů. Jediné, co opravdu umím, jsou kouzla. Samozřejmě bych radši do třeťáku, už kvůli těm všem skvělým předmětům, a také je tam Cari a další lidi, co znám, ale nevím, jestli nebude lepší udělat si kompletní druhák - prostě proto, abych měla úplně všechno. Co by na to řekla mamka? Nic. Je jí to jedno. Vlastně je jí všechno jedno. O nic se v podstatě nestará - tedy, stará se o nás. Ale je jí jedno, co budeme dělat. Nechává nás. A to je hodně divné u naší mamky. Ale už jsem si trochu zvykla, už je to nějaká doba. Nějak nemůžu uvěřit tomu, že už mi je 15. Přijde mi, jako bych žila jen do jedenácti let a zbytek měla takový zamlžený, temný. Koncem mých dvanácti let šlo všechno dolů. Všechno se změnilo. Teď už můžu naštěstí říct, že je to zase lepší. Ale nevím, kolik mi bude, až vystuduju Bradavice. Trochu se stydím, ale zase vím, že jsem toho moc nemohla udělat. Ale jít v patnácti do druháku? Není to ani tak o tom, že bych musela, jako spíš že chci. Vím, že mám hodně mezer v teorii. A ve třeťáku je tak hrozně moc předmětů. Jasně, že bych je stíhala, ale teď jsem se konečně vrátila a... Myslím, že do toho potřebuju zas pomalu vplout. Někdo má to štěstí, že každý rok postoupí do dalšího ročníku. No, já ho nemám. Ale záleží na tom? Stejně tady chci být co nejdéle to půjde. A to se mi také zřejmě splní. Druhák, nebo třeťák, druhák, nebo třeťák? To je jak má mě rád - nemá mě rád. Ve druháku se budu nudit. Ve třeťáku nebudu zvládat. Ale co když budu? A co když se teorii naučím tak rychle, jak jen to půjde? Ale jo. Já to zkusím. Alespoň budu vědět, jestli na to mám, nebo ne. Ale je fajn být doma.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama