Jedna dvě, hrozba jde

15. října 2014 v 16:01 |  3. ročník
Včerejšek byl celkem obyčejný... jako každý jiný vyučovací den. Měli jsme lektvary, myslím, že tenhle rok poprvé. Doufala jsem, že nebudeme mít toho Alerta, protože jsem o něm nikdy neslyšela nic hezkého, ale bohužel, když se z rozhlasu ozvalo, že se sejdeme ve Vstupní síni, bylo mi hned jasné, že máme právě jeho. Nešli jsme do té velké učebny na lektvary. Vyšli jsme po schodech, myslím, že to mohlo být druhé nebo třetí patro a zamířili jsme doleva. Vešli jsme do učebny, kterou jsem nikdy předtím neviděla; celá byla sladěna do světle hnědé barvy a působila dost útulně. Alert povídal, že jí navrhoval on sám a vypadal, že je na to dost pyšnej. No, musela jsem uznat, že ta učebna je fakt pěkná. Bez delších řečí jsme začali vařit Kostirostík. Trochu jsem tam popletla pořadí ingrediencí, ale kupodivu jsem stejně dostala V, i když takové horší, a k tomu ještě 3 body. Druhý lektvar se mi ale vůbec nepovedl. Vypadalo to slibně, ale v jednu chvíli mi najednou spadla teplota o desítky stupňů. Tak třeba příště. A dostali jsme úkol. Zjistila jsem si ho až dneska a chvíli jsem tomu nevěřila. Esej na 15 stránek na úplně nesmyslné téma! Možná by nebylo tak nesmyslné, kdyby to bylo na pár stránek, ale 15?

Další hodinu jsme měli Drakologii. Na tu jsem se dost těšila, protože draci mě zajímají, no ale jak už to tak bývá, byla jsem vždycky líná si o nich něco pořádného přečíst, takže jsem si pamatovala maximálně pár druhů a také kolik jich je. Byl tam jeden kluk, který ty druhy vyjmenoval všechny, buďto to musí být hrozný šprt, nebo magor do draků, jinak si to vysvětlit neumím. Pořád jsem se musela koukat na přední lavici - byly tam totiž vystavené různé lebky draků, něco, co vypadalo jako vejce a nakonec jsme se mohli podívat i na kostru draka.
No a potom byla ještě hodina formulí s profesorkou, kterou jsem viděla jen párkrát, doteď nevím, jak se jmenuje, ale je už trochu starší. Ani nevím proč, ale nahání mi trochu strach. A konečně jsem si dodělala zkoušku z minulého roku. Ale ještě pořád mi zbývají asi 4 předměty.
Večer se nás sešlo docela dost ve společenské. No, dost, možná tak pět. Byl tam i Ben Dormio. Ani nevím, proč tam je, vypadá věkem spíš tak na učitele. Ale třeba to má podobně jako já, já taky dostuduju tak ve dvaceti. Zajímalo by mě, jak to bude tenhle rok s famfrpálovým týmem. Pořád nevím, co je s tou Jenifer, ať jí řekneme cokoliv, pořád to všechno bere na lehkou váhu a dělá, jako bychom jí křivdili, když jí říkáme, ať nechodí ven a už vůbec ne sama.

Dnes jsem si hned ráno na snídani měla možnost přečíst expresního Denního Věštce. Nepsali tam nic moc nového než to, co už víme.


Předevčírem jsme chtěly jít s Cari ven, ale nedošlo nám, že hrad je celý uzavřený. Každopádně střecha byla otevřená, což mi přišlo trochu divné. Proč zavírají hrad, když ze střechy se může dostat kdokoliv pryč (třeba na koštěti, nebo já nevím).

Také jsme dneska měli poprvé Jasnovidectví. Na to jsem se opravdu těšila a myslím, že mě bude i bavit. V jednu chvíli se profesorka Strawberry ptala, co si mudlové myslí, že způsobuje deja-vu. Prostě co je jeho příčinou. Taťka si třeba myslel, že to je něco, co se mu zdálo. Sám říkal, že se mu už několikrát něco zdálo a pak se uplně přesně to samé stalo. Ale prý to tak není, prý si to mudlové vysvětlují tak, že mozek zpracuje nějakou informaci opožděně a pak máme pocit, jako bychom to už někdy zažili. A ten můj názor byl prý špatný, ale já si to nemyslím, vždyť každý mudla si myslí něco jiného, nebo ne? Ale stejně se těším na zítra, to bude další hodina Jasnovidectví. Jsem zvědavá, co budeme dělat, ale řekla bych, že zatím jen teorii, ale to nevadí.

Potom přišla ta horší část dne... Čekala jsem na schodech ve Vstupní síni na další hodinu. Měli jsme mít POKT a na to jsem se taky hodně těšila. Zrovna jsem přemýšlela nad tím, že napíšu Vittorii a že bych také měla odepsat Katie, když v tu chvíli se ozvalo ze sklepení takové divné řinčení, nebo jak to říct... Nejdřív mě napadlo, že to je Filch, který prostě vláčí něco těžkého, ale stejně jsem neměla co dělat, tak jsem se šla kouknout a nešla jsem sama. To, co jsem viděla, když jsem sešla dolů, mě ale překvapilo víc, než bych chtěla. Shluklo se tam několik lidí, takže na první pohled nebylo poznat, co se tam děje. Ale když jsem se protlačila blíž, zamrazilo mě. Byl tam Darius, ta holka ze Zmijozelu s fialovými vlasy a podpírali.. toho ztraceného profesora.


Vypadal hrozně. Oblečení měl úplně potrhané, po celém těle krvavé rány a něco si mumlal. Chvíli jsem nebyla schopná ničeho, než jen na něj zírat. Zdál se tak strašně slabý a zoufalý. Potom někdo zavolal, ať doběhneme pro nějakého učitele, tak jsem se vzpamatovala a vystřelila jsem ke kabinetu profesorky Senter. Ta tam ale nejspíš nebyla, tak jsem se vrátila do Velké síně, kde předtím na obědě seděla profesorka Alashama Mang. Naštěstí tam pořád byla a hned, jak jsem se vymáčkla, se zvedla a utíkala do sklepení. Běžela jsem za ní. Ten profesor snad ani nevěděl, kde je. Vážně to vypadalo, že je úplně mimo. Ostatní se zdáli docela v pořádku, ale mě to dost rozhodilo. Nikdy jsem neviděla člověka v tak špatném stavu. Všechno ostatní jsem vnímala spíš trochu zamlženě, uvědomovala jsem si, že někdo, asi Alashama, zavolal bystrozora a ten tam hned přiběhl. Po chvíli jsem zjistila, že už všichni odešli. Profesora odvedli na ošetřovnu. Matně jsem si vzpomněla, že máme dvě hodiny POKT. Doběhla jsem na ně asi o pět minut později. Profesorka Roche se nezlobila, ale já jí sotva vnímala. Dělalo se mi z toho špatně, když jsem si to znova přehrávala v hlavě. Asi to na mě bylo poznat, protože mi Roche řekla, že můžu odejít, pokud mi je špatně. Když jsem jí řekla o tom profesorovi, řekla, že to slyšela, ale nevypadala, že by jí to nějak vzrušilo, což mě docela udivilo - vždyť šlo o celkem závažnou věc. Za ty dvě hodiny jsem se stihla alespoň trochu uklidnit. Vymýšlela jsem si různé scénáře, co se mu mohlo stát, ale vždycky jsem viděla jen to nejhorší. Po hodině jsem si vzpomněla, že ještě furt nevím téma eseje, kterou nám zadal Alert. Tak jsem si odchytla toho... Richarda, toho šprta na draky. Vypadal nějak nervózně, říkal, že mu lektvary nejdou a že se Alerta bojí. Já se teda nedivím, občas mě z toho jeho pohledu taky zamrazí. Ale já nevím, on se spíš tváří, jako by nesnášel všechny okolo, nebo jako by nad něčím neustále přemýšlel a nemyslím si, že má třeba nějaké oblíbené studenty. Ještě nikdy jsem ho neviděla smát se. Vlastně viděla, ale to byl ironický smích.
Došla jsem ke koleji a stoupla si před ní. Ani nevím proč, byla jsem nějaká nervózní z toho, co se stalo. Lotroskop byl ale pořád v klidu, nerozsvítil se ani když našli toho profesora. Ale proč taky? V takovém stavu by jen těžko představoval nebezpečí, pravděpodobně se sám stal něčí obětí. Tak jsem tam tak stála, mezitím přišla jedna prvačka z Nebelvíru - Marry Spring. Alespoň bych řekla, že se tak jmenuje, jestli si to dobře pamatuju. A za dalších pár chvil se objevil náš kolejní, Thorinson. Vzpomněla jsem si na náš nápad, na který jsme přišly s Cari včera - uspořádat Nebelvírský večírek. Chtěly jsme tam ale také dát nějaké soutěže, kde by mohli ostatní něco vyhrát, tak jsem se potřebovala Thorinsona zeptat, jestli bychom to mohly nakoupit z peněz kolejního fondu.


Když se podíval do truhličky kolejního fondu, trochu se zarazil. Myslela jsem, že tam je těch peněz málo, ale opak byl pravdou - měli jsme tam snad přes sto galeonů! Tak jsem si říkala, že snad do těch deseti galeonů bychom ty ceny nakoupit mohly. Uvidí se, na kolik to vyjde, také jsem něco našla ve vlastních věcech, které se dají použít jako výhry. Řekla jsem mu plán večírku, tak se možná zastaví. Nedalo mi to a zeptala jsem se i na toho profesora; prý se ještě nic moc neví. A dost mě uvidilo, co mi nabídnul. Že mi pujčí knížku o uniteru! Že tam je nějak víc informací o něm. Nemůžu vůbec usnout, protože nad tím pořád přemýšlím! Jsem fakt zvědavá, třeba se dozvím víc, protože o něm vím dohromady velké prd. Jo, ale toho bystrozora, který stál u naší koleje, jsem už nepotkala. Asi už na hradě ani není. Cari ho nazvala "tím mým bystrozorem", fakt nechápu, jak to myslela. Zajímalo by mě, kdy se to už vyřeší a také doufám, že to uniterum najdou co nejdřív.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama