Příčná ulice den 1.

20. dubna 2013 v 0:39 | Hayley |  1.ročník
Tak dobře. Píšu v celkovým rozhořčení, takže asi moc smysluplných vět nenapíšu. Celý den byl vlastně skvělý až na ten závěr. Ráno jsem šla do Kotle, kde byla šílená fronta, a po chviličce přišla i ségra.
Dali se s námi do řeči nějací studenti naproti, jeden prvák a a nějaká holka, ale ta byla určitě o hodně starší než my.
Kluk se představil jako Danny a holka.. sakra, jak to bylo. Diana? Ne. Už vím, Clara. Chválila jsem jí vlasy a svěřila jsem se, že jsem vždycky chtěla červené, ale bojím se, že by mě rodiče zabili. Poradila mi, ať se obarvím jen na školní rok a přes prázdniny si dám hnědou. To mi přišlo jako skvělý nápad, takže myslím, že to zkusím.
Když se konečně otevřela Příčná, všichni se tam rozutekly. Se ségrou jsme hned zamířily do banky, ale stejně jsme přišly trochu pozdě, protože ta řada byla tak dvakrát delší, než v Kotli.
Všichni se strkali, nadávali si, předbíhali.. no byl to děs, vážně. Když jsme s Vittorií dostaly naše klíče, sešly jsme dolů, kde byla čekárna. A to bylo asi nejhorší. Čekaly jsme asi hodinu a půl, než jsme se konečně dostaly na řadu. Sice jsme si to zpestřovali různými poznámkami a vtipným kritizováním, ale stejně to bylo strašně dlouhé.
Nejdřív přišla na řadu Vitty a potom teprve já. Skřet mě odvedl dlouhými temnými chodbami až k trezoru.
A teď přijde to, proč jsem tolik naštvaná. Otevřela jsem truhlu a našla jsem tam 25 galeonů a nějaké drobné.
Napadlo mě, že je to nějak málo, tak jsem co nejrychleji vyběhla z banky za ségrou a ptala se, kolik měla v trezoru galeonů. Odpověděla, že asi 31. To mě tak dopálilo, co to má být? Proč mám o 6 galeonů méně? Proč? Copak jsem něco provedla, že mi rodiče uložili tak málo?
Chtělo se mi hrozně brečet. Vittorie mě utěšovala tim, že to nějak vyřešíme, ale já nechtěla nic slyšet a rozeběhla jsem se domů. Vitty se za mnou jenom koukala. V Kotli jsem na všechny vrhla naštvaný pohled a vyrazila jsem ze dveří.
Takže já jsem snad ta horší, nebo co? Nebo mají nějaký jiný důvod, proč mě ochuzují o věci? To je tak nespravedlivé!

Po deseti minutách běhu jsem se přiřítila domů. Došla jsem do kuchyně, ale tam nikdo nebyl. Slyšela jsem televizi z ložnice rodičů. Nechtěla jsem tam chodit, takže jsem s dupáním vyběhla schody a práskla se dveřmi od pokoje. Převlékla jsem se do pyžama a chystala se jít vyčistit si zuby, když přišla mamka.
"Prosímtě proč tak boucháš s těmi dveřmi? A kde je Vittorie?" ptala se, jako by se vůbec nic nestalo.
"Je ještě v Příčné. Proč se tomu divíš? Má víc peněz, tak si toho také může víc koupit, co je na tom divného?"
Mamka vypadala. že jí něco došlo.
"Hele, to takhle nemůžeš brát, Vittorie potřebuje víc peněz na knížky, víš, že hodně čte.."
"Ano, a to znamená, že jí dáte o 6 galeonů víc, za kterým by si těch knížek koupila nejméně padesát? Mami, to není fér! To vůbec není spravedlivé!"
V tu chvíli vešel do pokoje taťka a podle výrazu jsem soudila, že nemá dobrou náladu.
"Co to tu zase je? Kde je Vittorie?"
"Také se ptáš jen na Vittorii. Vittorie si užívá svých 31 galeonů, takže je ještě v Příčné, zatímco já se musím spokojit s 25ti!"
Obvykle k taťkovi nejsem ani trochu drzá, protože si to prostě nedovolím, ale v tu chvíli mi to bylo jedno. Jemu zjevně ne.
"Víš, že když něco potřebujete, koupíme vám to. Takže nechci nic slyšet."
"Ty ale nechceš nikdy nic slyšet, tati! A je ti jedno, že to vypadá, jako bych pro vás byla méněcenná!"
"Jak si dovoluješ tohle říkat? Vittorie není jako ty, nelítá venku, kdykoliv se jí zamane, a na to ty žádné peníze navíc nepotřebuješ. Ona alespoň bude vědět, jak s nimi naložit!"
"V Bradavicích? V Bradavicích nebude potřebovat jediný galeon, tati! A na knížkách 6 galeonů utratí těžko!"
"Jsem si jistý, že bude sama nejlépe vědět, jak s nimi naložit. Jak jsem řekl, tobě by ty peníze nebyly k ničemu dobré."
S těmito slovy odešel z pokoje. Po tvářích mi začaly stékat slzy. Mamka zamířila ke mně, ale já jí zastavila.
"Nech mě být! Oba máte radši Vittorii, tak se o mně nestarejte! Ne!"
Mamka stáhla zpět ruku, kterou mi chtěla položit na rameno a se starostlivým výrazem ve tváři odešla.
Zabořila jsem hlavu do polštáře a histericky brečela. Ani jsem si přesně nedokázala odůvodnit proč. Asi proto, že mě nemají tolik rádi. A jenom proto, že jsem na základce měla o dvě dvojky víc než Vitty, jsem ta nejhorší. Jen lítám venku a nepotřebuju peníze. Dobře. Fajn. S dalším výtryskem slz jsem přitiskla polštář ještě víc k obličeji.
Uslyšela jsem bouchnutí domovních dveří. Vitty se vrátila. Teď jí můžou hodinu objímat a říkat jí, jak je dokonalá.
Po chvilce přemýšlení jsem uslyšela klepání na dveře.
"No?" zavolala jsem.
Do pokoje vešla Vittorie.
"V pohodě? Hele, já vím, že tě to mrzí, ale jestli chceš, můžu ti půlku těch peněz dát, takže budeme mít obě stejně."
"Ne, to přeci nemůžeš. Mně nejde jen o to, že máš víc peněz, ale o to, jak to taťka s mamkou vidí. Jako bych pro ně byla méně než ty, chápeš?"
Vittorie si sedla naproti mně na postel.
"Ale tak to určitě není. Já nevím, třeba ti ještě nějaké peníze pošlou do Bradavic a mně ne."
"Jenomže v Bradavicích je potřebovat nebudu. Na Příčné ano. Tolik jsem si chtěla koupit sovu, a teď se na ně můžu leda tak koukat."
"Můžeš si půjčovat mojí sovu."
"Ale ta mě nebude poslouchat, když bude tvoje."
"Jak jsem řekla, klidně ti půlku peněz dám, kdyby ti nestačily. Teď už radši půjdeme spát, aby jsme ještě neměly problém. Tak dobrou noc."
Vittorie se zvedla, zamávala mi a potichu zvenčí zavřela.
"Myslím, že dalšími problémy už by se to zhoršit nemohlo." zamumlala jsem si pro sebe a po chvilce upadla do hlubokého spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Samantha Samantha | 20. dubna 2013 v 16:10 | Reagovat

moc pěkný články a vůbec celkově deník. :-)

2 Hayley Bettencourt Hayley Bettencourt | E-mail | Web | 20. dubna 2013 v 16:45 | Reagovat

díky, budu se snažit, aby to tak bylo i dál. :)

3 Elisa Ray Elisa Ray | E-mail | 22. dubna 2013 v 0:05 | Reagovat

Moc pěkně napsané. Opravdu jeden z prvních blogů, který jsem si přečetla celý. Neseká se, má uroveň a dobře zapracované obrazky. Taky už má odkaz u nás.  .. jo a jsem ráda, že jsme nebyly v Přičné už v pátek, jak tak koukám na tu frontu, to musel byt masakr :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama