Lektvary a vyděšená Cari

26. dubna 2013 v 13:24 | Hayley |  1.ročník
Píšu až po dvou dnech, protože se mi sem předevčírem nechtělo psát.. takže dodatečně.
Předevčírem jsem se vzbudila brzy, nebo spíš vstávala jsem brzy, protože jsme měli mít první dvě hodiny lektvary s Mrzimorem, tak jsem nechtěla přijít pozdě a chtěla jsem se stihnout nasnídat. Po snídani jsme všichni čekali ve vstupní síni, až pro nás někdo přijde, ale nikde nikdo.
Tak jsme seběhli do sklepení rovnou k učebně letvarů, ale také nic.
Chvilku jsem tam s odporem zírala na zdi, které byly pokryty něčím neidentifikovatelým, po chvíli jsem to vzdala a šla na kolej, kde jsem konečně našla prefekta, kterého jsem hned otravovala, jestli by mi obarvil plášť. Mezitím přišla Cari, byla jsem šťastná, že jí vidím, a že je v pořádku. Chtěla mi říct všechno o tom večeru, kdy jsme šli ven po večerce, a vypadalo to, že je to naléhavé.
Já jsem ale nejdřív potřebovala obarvit ten plášť, a než jsem to stihla, tak mi někam utekla. Takže jsem se šla kouknout po hradě, ale nenašla jsem jí. Vrátila jsem se tedy do společenské na kolej, a tam jsem jí potkala. Šly jsme k ní na pokoj, kde mi všechno řekla. O tom, jak jí chytl učitel, jak mu lhala o tom, kdo je, a jak jí zavedl na Havraspárskou kolej, kde potkala holku, za kterou se vydávala, a také jak dostala prudkou alergii na sovu, která tam pobýhala pobíhala.
Napjatě jsem poslouchala každé její slovo a ujišťovala jsem se, že už neni duch a snažila jsem se skrz ní prostrčit ruku. No, naštěstí byla fakt živá. Řekla jsem jí o tom, jak jsem se vrátila já. Cari si pořád dělala starosti s tím, že bude nějaký velký problém. V jednu chvíli se z rohlasu ozval nějaký hlas, ať se studentka Katherine Spirit dostaví do vstupní síně(holka, za kterou se Cari vydávala). To bylo ještě dobré, ale když jsme plánovaly jít na oběd, ten samý hlas říkal, ať přijde slečna Carimelle Wang. Když to Cari slyšela, zoufale mě objala a s hysterickým brekem běžela pryč. Snažila jsem se jí zadržet, ale brzy jsem jí ztratila z dohledu. Bylo mi to líto. Sešla jsem tedy do velké síně, která už byla přecpaná jídlem. Bezmyšlenkovitě jsem ukusovala z něčeho, co si už ani nepamatuju. Se stejně nepřítomným výrazem jsem došla do společenské a sedla si na židli ke krbu. Přemýšlela jsem, jestli je Cari v pořádku. Zahlédla jsem, jak tam nějaký kluk učí prváka kouzlo. Neplánovaně jsem ho slyšela, takže jsem se ho snažila zapamatovat. Bylo to něco na způsob silnějšího závanu větru. Ten prvák si stoupl kousek ode mě a začal si to zkoušet na mě.
Poprvé jsem dělala, jakože to nevnímám, ale když to udělal asi potřetí, naštvaně jsem vstala z židle a dotčeně se ho zeptala, proč to dělá. Udělal to znovu. Potom jsem jen viděla, jak mu hůlka vyletěla z ruky. To ten starší kluk ho odzbrojil, naštěstí. Najednou za mnou stál Matt a naštvaně koukal na toho prváka, který toho chca nechca musel nechat. Sedla jsem si znova ke stolu a měla jsem co dělat, abych se nerozbrečela. Matt to bohužel viděl a ptal se, co se stalo. Řekla jsem mu, že mám starosti o Cari, protože vypadalá vážně špatně. Ujišťoval mě, že to dobře dopadne. Z rozhlasu se ozvalo, že prváci mají lektvary ve sklepení a kdo chce, ať přijde. Tak jsem se rozloučila s Mattem a běžela jsem do sklepení. Třída byla otevřená a učitelka stála ve dveřích. Vypadala mile, a hodně mladě. Měla velké těhotenské břicho a usmívala se na všechny okolo. Když konečně začala hodina, představila se nám a vysvětlila, co budeme brát. Všechno jsem si zapisovala a pozorně poslouchala, bavilo mě to.
Asi v půlce hodiny se tam začaly krást učebnice. Prostě mizely. Řešilo se to asi čtvrt hodiny, než to konečně ustalo. Když skončila hodina, šla jsem rovnou na večeři. Za chvíli si ke mně přisedly dvě holky z prváku, potom přišla Mitchie s Jordym a nakonec Carimelle. Ptala jsem se jí, proč mi tak utekla, a jestli je všechno v pohodě. Byla úplně bledá, mumlala něco jako že z něj má hrozný strach a že na ten školní trest nechce jít.
Křečovitě mě objímala a celá se třásla. Neřekla mi, koho se tak bojí, ale z jejího chování mi došlo, že to asi nikdo jako naše učitelka na lektvary nebude. Po obědě jsem si zase sedla do naší společenské, otevřela si sešit z lektvarů a dopisovala si tam pár věcí. Když jsem měla vše hotové, jen tak jsem seděla u stolu a přemýšlela. Čekala jsem, až se Cari vrátí z jejího trestu. Vrátila se asi za půl hodiny. Nejdřív si mě ani nevšimla, protože se začala bavit s Dannym, ale slyšela jsem, jak něco nadšeně vypráví o tom, jak je všechno v pohodě. Když si mě konečně všimla, radostně na mě zavolala a taky mi všechno pověděla. Chvilku jsme seděly u stolu ještě myslím s Mattem ale byla jsem už moc unavená, takže jsem šla po chvilce spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Black Black | 26. dubna 2013 v 16:54 | Reagovat

Odzbrojil som ho ja síce, ale to Hay nemohla vedieť, takže všetká sláva pripadla Jeffovi, pche! :-D ale nie, pekný článok

2 Hayley Bettencourt Hayley Bettencourt | E-mail | Web | 26. dubna 2013 v 17:25 | Reagovat

jéžiš, fakt? To jsem nevěděla, myslela jsem, že to byl Jeff, když mu hůlka skončila u nohou :D Přijmi mou hlubokou omluvu :D

3 Black Black | 26. dubna 2013 v 19:56 | Reagovat

on si ju privolal kúzlom ešte od neho (veľmi chytré Jeff, máš od mňa malý plusový bod!) :-)) to je v pohode, o nič nejde

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama